Vláda se snažila ulevit i lidem, kteří kvůli pandemii měli problém s úhradou nájemného. Do konce července ho nemusí platit, což zároveň nesmí být důvodem pro jejich výpověď. Zákon ovšem dále říká, že dlužné nájemné musí uhradit do konce letošního roku. Nájemník ovšem nemůže přestat splácet jen tak. Pronajímateli musí skutečnost nejenom oznámit, ale i doložit, že prodlení nastalo v důsledku epidemie a souvisejících opatření, které mu znemožňovaly řádnou úhradu nájemného.
Vláda v dubnu schválila zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ve výši čtyř procent z ceny nemovitosti, kterou od roku 2016 hradil kupující. Tento návrh již v prvním čtení podpořila i Sněmovna, nicméně opozice s některými částmi zákona nesouhlasí a pro druhé čtení chystá změny. Zrušení daně by mělo mít i zpětnou účinnost, nebude ji muset platit ani kupující, který si nemovitost pořídil již v prosinci 2019. Ti, kteří již daň uhradili, dostanou peníze zpět.
Ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí se váže i konec daňově odečitatelných položek, kdy se ze základu daně odečítají úroky z hypoték a úvěrů od stavebních spořitelen. Daňové odpočty zůstanou zachovány i u nových hypoték, ale jen do konce roku 2021. Refinancování dříve uzavřených hypoték bude v zákoně ošetřeno tak, aby nebylo posuzováno jako nový úvěr.
Změnou pro prodávající je zrušení předkupního práva, a to od 1. července 2020. Od tohoto data se toto právo uplatní pouze tehdy, když spoluvlastníci nemohli nabytí do spoluvlastnictví od počátku ovlivnit (například při dědictví), a to navíc po omezenou dobu šesti měsíců od nabytí nemovitosti.
Koronavirová epidemie výrazně zasáhla i trh s nájemním bydlením. Prakticky ze dne na den se do nabídky dostaly prázdné byty uvolněné kvůli pozastavení krátkodobých pronájmů služeb Airbnb či Booking. To výrazně ovlivnilo i ceny pronájmů, v Praze se ceny snížily i o desítky procent. Kvůli karanténě vzrostla poptávka po chatách, chalupách i domech. Zájemcům nahrává, že hypotéky začaly plošně zlevňovat a budou podle ekonomů i nadále.